Pán Ježíš s touto naší hlubokou žízní počítá a nabízí nám na ni dokonalou odpověď. Když stál v jeruzalémském chrámě, zvolal mocným hlasem: „Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!“ (Jan 7, 37). On sám se nám představuje jako pramen živé vody, která jako jediná dokáže trvale utišit neklid lidské duše. Setkání s ním není jen chvilkovým nasycením, ale počátkem hlubokého proměnění, kdy se v nitru člověka otevře vřídlo vyvěrající k věčnému životu.
Nejjasnějším a nejkrásnějším symbolem tohoto pramene je Ježíšovo probodené Srdce na kříži. Když voják kopím otevřel jeho bok, vyšla z něj krev a voda. Tato voda je symbolem Božího milosrdenství, milosti a Ducha Svatého, kterého nám Spasitel daroval. Z tohoto otevřeného Srdce nepřetržitě proudí čistá, oživující láska, která omývá naše viny, uzdravuje naše zranění a křísí v nás novou naději v chvílích, kdy se cítíme vyčerpaní a ztracení.
V měsíci červnu jsme zváni, abychom se k tomuto prameni vraceli s plnou důvěrou. Přicházet k Nejsvětějšímu Srdci znamená ztišit se, odevzdat mu své starosti a nechat se naplnit jeho pokojem. Když pijeme z tohoto božského zdroje, naše touha po štěstí nachází svůj pravý cíl. Zjišťujeme, že skutečné štěstí nespočívá v tom, co vlastníme, ale v tom, jak moc jsme milováni Bohem, který pro nás neváhal obětovat vše a jehož Srdce nepřestává bít pro každého z nás.
Závěrečná modlitba: Pane Ježíši, ty vidíš naši žízeň po opravdovém štěstí a lásce, kterou tak často hledáme na nesprávných místech. Otvíráme ti dnes svá srdce a přicházíme k prameni tvého milosrdenství. Prosíme tě, naplň nás živou vodou, která vyvěrá z tvého probodeného Srdce, očist nás od všeho neklidu a daruj nám svůj pokoj. Učiň naše srdce podobná tvému, abychom dokázali tvou lásku předávat dál a svědčit o štěstí, které pramení jedině z tebe. Amen.